AUSTRIAN CHAMPIONS DAY 2017

Celý příběh o těchto závodech začíná snad už někdy v červenci, kdy probíhala video-kvalifikace. Na natočení tří workoutů jsme měli víceméně celý červenec, ale to bych nebyla já, kdybych si to nenechala na poslední týden do deadlinu. No a co se nestalo asi 10 dní před koncem odevzdání videí? Vymkla jsem si kotník! Naštěstí byla rekonvalescence zázračně rychlá a do toho mám i toho nejšikovnějšího fyzia, dali jsme tomu odpočinek a tři dny před deadlinem jsem byla schopná se pokusit natočit všechny 3 workouty. Neříkám, že s nafouklým kotníkem se maximálka na trhový a nadhozový komplex jela dobře, ale šlo to. Další workouty v podobě hromady vesla, wallballů, švihadla a C2B jsem už nějak zvládla, vše poctivě natočila i se standardy, videa odeslala a už se jen čekalo na výsledky, zda mi to mezi top 40 závodnic vyjde. 

Kotník byl zádrhel číslo jedna. Nyní se přesuneme k dalšímu ze slušné řádky překážek ku závodu. Výsledky všech závodnic z kvalifikace začaly pomalu přibývat do leaderboardu a já postupně sledovala, že se ve všech workoutech nacházím někde uprostřed, což byly docela dobré zprávy. A v silovce jsem se pohybovala dokonce někde okolo 7. místa, což byla dost pecka. Ale moje výsledky tam stále zadané nebyly. „Postupně kontrolují všechny videa, každým dnem tam budu“, uklidňovala jsem se. Cestovala jsem v té době do Budapeště a jen co jsme vyrazily, píše mi trenér: „Luci, kde jsou tvoje výsledky? Pořád tam máš nulu a už začali rozesílat top 40 pozvánky na soutěž.“ Jen to ve mě zabublalo. Cože? Vždyť jsem vše posílala!

Ještě v autobuse jsem tedy napsala organizátorům soutěže snad všude, kam to jen šlo – na Facebook, email a tak. Odpověď od pořadatele byla dost jasná a drsná: „Milá Lucie, výsledky vám neschválili v gymu, který jste uvedla jako affiliate, tudíž nebyly do tabulky zařazené. Pozvánky jsou již rozeslané, je mi líto. S pozdravem, X.“ To jako vážně? Píšu klukům do našeho gymu, těm ale nic ke schválení nedorazilo. Píšu opět pořadateli, nikdo neví, kde nastala chyba, ale místo už pro mě v závodě bohužel nemají. Pecka, skvělý, bomba. Tak já s výronem točím kvalifikace jak blb, ještě se mi docela podaří a pak se stane tohle? 

Ale nebojte, vše má dobrý konec. Nakonec se mi ozvali, že pokud se uvolní místo (některá z top 40 nezaplatí startovné), tak dostanu divokou kartu a pozvou mě místo ní. Naděje byla. V půlce srpna se mi pak ozvali, že opravdu někdo nezaplatil a že mě tedy zvou, abych na soutěž dorazila. Yeeeees, měla jsem obří radost! 

Přesuneme se kousek dál – konec srpna, Lucie je v Chorvatsku na dovolené a s přítelem plánuje podzimní víkendy. „Takže mám tam to Rakousko, to je na konci září. Pak mám MČR ve vzpírání a ještě je tam vlastně poslední kolo ligy (kde jsme mimochodem byly na děleném prvním místě). Jdu najít datumy a nějak to naplánujeme.“ A SAFRA! Třetí kolo ligy ve stejném termínu jako Rakousko? To snad ne?! Nebudu lhát, že to nebylo těžké rozhodování, ale šla jsem za trenérem vzpírání a domluvili jsme se spolu, že pokud by nenašel nikoho na start, tak se mi ozve a budu muset jít já, jinak můžu jet. Nikdo se mi ale neozval, takže dva týdny do odjezdu do Salzburgu už to vypadalo, že to fakt vyjde. Spoiler – vyšlo! Přes pár překážek se konečně dostáváme k závodu. 

IMG_4615.JPG

Celé víkendové závody jsme si spojili s malou dovčou a už ve středu odpoledne se vydali směr Salzburg. Jela nás celá parta od trenéra, měli jsme opravdu nejkrásnější ubytování a za celý čtvrtek a pátek stihli vyzkoušet místní gym Crossfit Salzburg, prozkoumat všechny uličky města a dokonce se mrknout na tamní krásný zámek. V pátek večer nás pak čekala registrace a briefing závodníků. Celý závod se konal na výstavišti a byl součástí nějaké expozice jídla a sportu, takže to byl dost win-win. 

Na registraci jsme nafasovali lihovkou číslo na rameno, nějaké vzorečky, tyčinku, shaker, závodnické tričko a cedulku. Následně nás usadili na startovní plochu, kde už bylo vše připravené na další den, a dozvěděli jsme se tři workouty, které nás čekaly v sobotu. S každým workoutem jsem měla strach, co si připravili, ale musím říct, že jsem z briefingu odcházela docela natěšená. Nervózní, ale natěšená. Doma do mě ještě zahučely jedny vločky s proteinem (#carbsup) a hurá na kutě, ať je ráno plno sil. 

IMG_4575.JPG

První workout mě čekal přesně v 9:56 a rozhodli se nás ze začátku hned pořádně rozehřát. Vypadal následovně:

WOD 1 – 21-15-9 kalorií na:

  • skiergu
  • airbiku
  • vesle

Time cap byl 11 minut a řeknu vám – to byl hnus. Snažila jsem se držel střední, ale rychlejší tempo, u kterého jsem věděla, že bych ho mohla udržet celých 11 minut. První kolo ušlo, trvalo sice dlouho, ale ještě jsem byla „čerstvá“. V momentě, kdy jsem došla na patnáct kalorií na airbiku, bylo zle. Začalo to bolet, lapala jsem po dechu, žaludek se zvedal. Třetí kolo už ani nevím o světě. Do dokončení mi chyběly jen tři kalorie, TŘI. Celkově jsem v prvním workoutu obsadila 21. místo a rozdýchávala jsem ho asi ještě hodinu:D

22104474_847077205466449_6633876572753188273_o.jpg

Dvě hodinky odpočinek, ale snažila jsem se pořád chodit či něco dělat, aby mi nezatuhly nohy. Proletěli jsme si kousek výstav, ostatní ochutnávali dobroty u všech stánků, ale můj žaludek nechtěl vidět nic jiného než kávu. Okolo 12:30 už startoval další workout, tentokrát v podobě silovky.

WOD 2:

2 pokusy na maximálku na komplex hang squat snatch + squat snatch

2 pokusy na maximálku na komplex hang clean + clean + jerk

Jelikož se mi na soutěži jaksi nikdy moc se snatchem nedařilo, věděla jsem, že se musím pořádně protáhnout, vyzkoušet si to a na výkon se připravit. V rozcvičovně byly ale pouze 3 dámské osy a ani ty nebyly prázdné, jelikož se na nich rozcvičovali masters, kteří startovali před námi. I když mě to trošku stresovalo, snažila jsem se udržet klid a počkat si. Vždy když se něco uvolnilo, během 10 sekund bylo u činky deset holek. Mockrát jsem si to tedy nezkusila, ale ve všech pokusech jsem si byla jistá a rozhodla se jít první pokusy na jistotu. 55 kg na snatchový a 75 kg na cleanový komplex. V rozcvičovně jsem dala i 57,5 a 80 kg na klid, ale jistota je jistota. 

Celý workout trval 8 minut a startovalo se postupně jak řetězová reakce. Holky na první platformě šly na lift v prvních 20 sekundách 2 minutového úseku, další dvě holky v druhých dvaceti sekundách a tak dále. Já šla hned jako první a všechny lifty šly krásně. U cleanového jsem se dokonce rozhodla trošku risknout a na druhý pokus místo 80 kg vyzkoušet 82,5 kg. Sama jsem byla překvapená, jak hezky a lehce to šlo. Radost radost radost! Do výsledků mi tedy padlo 60 a 82,5 kg a čekalo na mě celkově 7. místo z druhého workoutu. Yay!

Finální pokusy najdete na mém Instagramu.

IMG_4720.JPG

 

Poslední sobotní workout byl asi nejvíc dělaný pro mě. Ehm. Doufám, že v tom slyšíte tu ironii. Dala jsem si svůj klasický závodní shake v podobě proteinu s maltodextrinem a kreatinem, chvíli vydechla a okolo 16. hodiny se šlo na to. 

WOD 3 – time cap 12 minut:

  • 75 TTB
  • 25 muscle-upů na hrazdě

To ale není všechno – kdykoliv se člověk pustil hrazdy (popřípadě kruhů), musel za trest udělat 15 wallballů!!!

Už v té chvíli mi bylo jasné, že nemám šanci dokončit toes-to-bary. Nemělo cenu se trápit na hrazdě co nejdýl, protože by se člověk odvařil a pak už by dokázal udělat jen tak 2 opakování.. a už by to byly jen wallbally. Mojí taktikou tedy bylo jet po 7 TTB a následně dělat wallbally. Tohle jsem si udržela tak 3 kola, pak už jsem nedokázala udělat víc jak 5 opakování. Odešlo mi předloktí a věděla jsem, že kdybych se pokusila o to šesté, hodila bych tak možná záda. 12 minut pekla uteklo, já stihla udělat 66 TTB, ulovila 26. místo v tomto workoutu a celkové 19. místo za první den. 

22141254_847575738749929_2261642817282983030_n.jpg

22179968_847576038749899_508922496252879224_o.jpg

Do semifinále šlo závodnic 24, takže jsem věděla, že první nedělní workout, který ještě šli všichni, nesmím pokazit. Jinak by to byl i můj poslední workout. 

V sobotu večer nás ještě všechny čekal briefing na první nedělní workout a hurá jíst a spát. Věděli jsme, že neděle bude náročná. Spalo se mi strašně dobře, to asi ten rakouský vzduch od hor a nebo ta hromada brambor, co sem do sebe před spaním docela sílou natlačila. V neděli jsem startovala opět v 10 ráno a workout, co nás čekal se mi fakt dost líbil. Až do té doby než jsem v neděli ráno zkusila ten zatracený balón zvednout.

WOD 4 – time cap 12 minut:

  • 100 double unders
  • 10 slamball over shoulder (50 kg)
  • 4 rope climb
  • 80 double unders
  • 8 slamball over shoulder (50 kg)
  • 3 rope climb
  • 60 double unders
  • 6 slamball over shoulder (50 kg)
  • 2 rope climb
  • 40 double unders
  • 4 slamball over shoulder (50 kg)
  • 1 rope climb

Lano mám z gymnastiky asi nejraději, to stejné těžké věci – nevadí mi a v posledním půlroce jsem se s přehazováním těžkých balónů na závodech potkala už párkrát. Švihadlo tě rozdýchá, nic hrozného. Sice jsem byla docela nervózní, ale workout jsem si hrozně užila. Přítel s pomocí kámošek udělali dokonce přímý přenos z workoutu na mém Instagramu a bylo fakt šílené, kolik se vás tam sešlo mě podpořit. Balónem jsem si slušně odřela bradu, dokočila přesně dvě kola (tři lana) a z workoutu si odnesla 15. místo, postupujíc do semifinále taky z 15. místa. Juhuuu, já už byla upřímně spokojená! 

22279900_848275725346597_5648553468386689629_n.jpg

22154360_1688518664552910_1949353224547570176_n.jpg

Nejdřív jsme si mysleli pdole náčiní, že nás v semifinálě budou čekat těžké deadlifty a jednoručky, ale opak byl pravdou. Z briefingu jsem odcházela s ironickým úsměvem a spadlou bradou. 

Semininálové WOD: 

  • buy-in: 30 akumulovaných sekund výdrž ve stojce (ale ruce nesměly „ťapkat“ jinak se to nepočítalo, jednoduše stát na místě uprostřed čtverce)
  • následně 3 kola:
    • 200 m běh
    • 7 muscle upů na hrazdě
    • 14 dumbell snatchů s 22,5 kg 

Upřímně jsem si myslela, že se přes ty muscle upy dostanu. Stojku jsem měla hotovou do minuty a utíkala docela dopředu. První muscle up – fail. Druhý to stejný. Safra co to je? Vždyť v rozcvičovně mi to šlo! Jednoduše se asi sešla únava z celého víkendu, unavené předloktí a malý stres a jednoduše to nešlo. Po semifinále mi tedy přistál ve výsledcích jen jeden muscle up a celkové 17. místo za celou soutěž. 

IMG_4647.JPG

Je mi akorát líto, že muscle upy na hrazdě už ovládám a nebyla jsem schopná to tam ukázat. To se ale stane i to je soutěž a za mě byla tahle soutěž naprosto skvělá, opravdu. Podpora, které se mi dostalo ať už od vás prostředníctvím zpráv, ale hlavně od týmu, který tam byl, od trenéra a od přítele, byla fakt neskutečná a tak hrozně mě to doteď hřeje u srdíčka.

To, že se umístím v první polovině, by mě asi ještě před týdnem ani ve snu nenapadlo. Jela jsem takové tempo, na jaké vím, že mám natrénováno, jela podle sebe, na nikoho se nekoukala a vyhovovalo mi to tak naprosto nejvíc. Hlavně mé hlavě, protože všichni víme, že ta hraje v crossfitu (vlastně v každém sportu) obrovskou roli.

Ve finále se pak bojovalo s deadlitfty, box jumpy, thrustery a C2B a vypadalo to tak šíleně, že jsem holky, co to do finále dotáhly, opravdu neskutečně obdivovala. Celá soutěž ve mě opět vyvolala víc a víc motivace trénovat a co hlavně – opět soutěžit v jednotlivcích. Byla to pro mě vlastně individuální soutěž po roce a měla jsem z toho maličko obavy, ale bylo to super. Jít sám za sebe, nemít stres, že to někomu pokazíte a jednoduše si myslím, že tohle mě buduje jako crossfitového atleta uplně nejvíc. 

Jsem hrozně ráda, že jsem součástí tohoto všeho, především těch lidí, kterými se v crossfitu obklopuju a tím myslím především celý MBT tým a taky domovský Crossfit Destiny. Díky moc za všechno, těším se na všechny další bitvy, které společně podstoupíme! 

A kam se chystám dál?

V listopadu mě čeká MČR ve vzpírání, kam se letos chystám poprvé jako žena a už ne jako juniorka. Po zkušenostech z loňska navíc odmítám ztrácet kvůli váhovce a chystám se tedy se svojí váhou (cca 65 kg) do váhové kategorie do 69 kg. Takže se teď bude hodně zvedat. A co se týče crossfitu, tak už vyhlížím, kam natočím kvalifikaci dál. Zatím ale nic do oka nepadlo. I kdyby nic, tak za pár měsíců je tu zase Open, to je šílené, jak to letí:D A pak se se závody zase roztrhne pytel, však už to znám.

Snad vás můj dlooouhý report ze závodů neunudil k smrti. Ještě jednou moc díky všem za podporu, vážím si toho!

Mějte se krásně, L. ❤

IMG_4645IMG_4646IMG_4652

 

One Reply to “AUSTRIAN CHAMPIONS DAY 2017”

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s