CROSSFIT OPEN 2017

Popravdě se mi tomu nechce ani věřit, že je to už rok, co jsem vám poprvé psala o Openu Od té doby se toho v mém crossfitovém světě tolik změnilo, že mi to na druhou stranu možná přijde i jako mnohem delší doba. Nový trenér, nové zkušenosti, závody v elitní kategorii, ale co hlavně – naprosto jiný přístup ke crossfitu jako ke sportu. I ke svému tělu a jeho funkčnosti. 

Pokud jde ještě stále mimo vás, co to vlastně ten crossfitový Open je, tak si můžete přečíst můj loňský článek na toto téma, který by vám měl naprosto všechno objasnit. Ve zkratce: tisíce atletů (letos pro upřesnění 153243 žen a 201950 mužů) z celého světa, 5 týdnů, 5 workoutů, hodně namožených částí těla, letos i hodně hrazdy (bohužel) a jednoruček. Díky, Castro, díky. 

Loni jsem Open jela jen tak „ze srandy“, chtěla jsem se zapojit a vyzkoušet si to. Nakonec z toho bylo krásné 14. místo mezi ženami v ČR z celkových 53 atletek. Jenomže crossfitová scéna v ČR roste a letos se jich už v Česku zapojilo 109, což je, jak všichni zvládneme vypočítat, více než dvojnásobek. 

Pro mě byly cíle jasné – být lepší jako loni, do každého workoutu dát maximum, ale jelikož jsem věděla, že na českou špičku zatím (haha) nemám, tak jsem zároveň měla v plánu jet každý workout pouze jednou (jsou takoví, co ho jednou za víkend třeba i třikrát, aby měli lepší score) a u žádného workoutu se úplně neoddělat, aby mi to nenarušilo tréninkový týden. 

První workout letošního Openu 17.1 byl vyhlášen v pátek 24.2. nad ránem a vypadal následovně:

Open17-1-1024x379

S jednoručkami nás strašili už dlouho, takže něco málo jsem s nimi natrénováno měla, ale řeknu vám jedno – hezký to nebylo. Celý workout jsem jela bez zastavení a mým cílem bylo stihnout dokončit do time capu 20 minut. Jelikož váhy (srdíčko), tak snatche s 15-ti kilovou jednoručkou takovým problémem nebyly. Až do 40 opakování jsem se u nich spíše vydýchávala. U burpee box jumpů jsem si nastavila celkem pomalé, ale udržitelné tempo a workout stihla za 16:10. Následně pak 10 minut ležela a myslela, že budu zvracet. Ale bavilo mě to moc!

17.2 a 17.3 si jsem z důvodu natáčení kvalifikace s kamarádem na Carpathian Games odjela v Praze v novém gymu mého trenéra Michala Bohumela. Mimochodem – geniální místo. Tak geniální, až je mi líto, že nežiju v Praze a to nekecám. Skvělé prostředí, ještě lepší lidi, neustálý přísun kávy a prostě crossfit a pohoda. Srdíčko srdíčko. 

Jet v sobotu náročnou kvalifikaci s thrustery a maximálkami na nadhoz a následně v neděli natáčet Open, není ideální. Dva týdny po sobě? Není ideální.. dvojnásob! Čekalo nás následující:

open217190556_1438975462810974_8067890241670674400_n

Zcela záměrně dávám tyto workouty společně, protože já v nich vidím jeden velký společný bod a to HRAZDU. Toes-to-bary v 17.2 ještě byly oukej, když jsem ale došla ve třetím kole na muscle-upy, věděla jsem, že 16 opakování neudělám ani ve snu a že už to bude jen o tom, KOLIK jich vůbec zvládnu udělat. Nikdy by mě nenapadlo, že jich po roce, kdy jsem zatím dohromady udělala asi tři, udělám ve workoutu hned 5. A to mi uplně stačilo, ten pocit progressu, i kdybych byla v daném workoutu třeba poslední na světě:D

17.3 už pro mě byl horší. Na obrázku sice vidíte pull-ups, nevím proč, když tam byly C2B (dotek hrudníkem hrazdy). A pokud mě už sledujete déle víte, jak moc je „miluju“ a jak jsem v nich exceletní crossfiterka. Gymnastka hadra, povím vám:D Kámenem úrazu navíc bylo kompletní přetažení zad ze sobotní kvalifikace, kdy jsem nebyla schopná si na hrazdě ani kippnout. Dokážete si tudíž, jak 17.3 dopadlo. No… řeknu to narovinu – příšerně. Vykřečovaná záda mě nepustila a proto jsem se těžké činky na snatchích ani nedotkla. A to jsem se na ně tááák těšila. 

Týden na to zveřejnili 17.4 a po předchozím děsu-běsu jsem byla opravdu ráda, že je to opakující se workout z minulého roku a to 16.4.

17342837_1446997718675415_9121983006155523385_n.jpg

Na deadlifty jsem za rok hodně zesílila a kliky ve stojce jsou moje srdcovka, takže jsem se na workout upřímně těšila. Tentokrát jsem točila u nás v Destiny a musím říct, že jsem si tento workout užila z letošní dávky úplně nejvíc. Stihla jsem 25 kliků ve stojce a vylepšila si tak loňské skore o 10 opakování a čas si zlepšila o celou minutu. Loni jsem po 55 těžkých deadliftech nemohla týden ani ležet, letos popravdě o namožených zádech nevím nic! A to je pro mě pokrok:) Důležitý pokrok. 

Ani nevím, jak to uteklo, ale už tu byl poslední víkend Openu a já opět cestovala do Prahy, natočil slavnostně poslední workout za děckama do Prahy. S kamarádkou Mončou, která trénuje pod stejným trenérem, jsme se domluvily, že si 17.5 zajedeme spolu. Je to prostě větší hec a motivace.

17499482_1455263117848875_9164853855459890937_n

Thrustery ani DU’s nebyly nikomu v posledním workoutu překvapením, všichni jsme to čekali. A teď půjdu s pravdou ven. Tohle byl asi ten NEJHNUSNĚJŠÍ workout, co jsem kdy jela. Nebo já ani nevím, jak popsat ten pocit. Ono mě to docela bavilo, ale jak mi po skončení vykřečoval žaludek, to jsem ještě nikdy nezažila. Fakt to nebylo hezký a ještě dnes mám trošku problém při chůzi do kopce či schodů:D Ach, jak já miluju thrustery. Ehm, nope. Čas 14:19 zadávám do systému a v srdci mi zavládl takový divný pocit. 

Popravdě jsem se letos docela těšila, až bude Open za námi a já opět najedu na svoji tréninkovou rutinu, kterou mi nebude každý týden bortit nějaká taková smrtelná věc. Na druhou stranu mi vlastně ale bylo líto, že je to už za námi. Protože ono to tu komunitu kolem crossfitu opravdu sbližuje. A ne, že ne, já to mám ráda. 

(Pozn.: Pokud nejste jeden z těch, co řeší akorát výsledky ostatních, předhání se o každé opakování či sekundy, podráží se či dokonce podvádí. Ehm, jop. Vítejte na české crossfitové scéně.) 

Sečteno, podtrženo – letos si z Openu odnáším celkové 15. místo v ČR a jsem spokojená. Samozřejmě – bude to lepší! Ale to až budu vědět, že na takovou TOP 8 mám a Open pak bude mojí prioritou. Což je mimojiné i můj cíl – za 2-3 roky být v TOP v ČR. Na to mám ale ještě hodně co trénovat. Hrazdo – těš se. Já se na tebe totiž těším. 

Snímek obrazovky 2017-03-28 v 20.58.28.png

Jinak mluvíme ve sférách České republiky – na evropskou či světovou špičku se koukám z velkého povzdálí, což asi budu navždy. A což mi ani trošku nevadí. #priority

V Evropě je to letos 1486. místo z 20 907 atletek , na celém světě pak 10769. místo z 153 243 atletek. To jsou čísla, co? 😀 Sama se v tom maličko ztrácím. 

Každopádně plno nových zkušeností a já už se zase po několika měsících (i díky Openu) nemůžu dočkat až za dva týdny nastoupím v Bratislavě opět na závodní plochu. Aneb soutěživé zvířátko ve mě se opět začíná pomalu probouzet. Na Carpathian Games se chystám do týmu s kamarádem a i přes nesnáze při natáčení kvalifikace, jsme nakonec postoupili z 6. místa, což je v nabité konkurenci pro nás opravdu super začátek. Boj nás ale teprve čeká! A už se moc těším:)

Účastnili jste se někdo taky letošního Crossfit Open? Nebo jste to třeba jeli alespoň na crossfitových lekcích u vás v  gymu? 

Mějte se krásně a já ještě přikládám pár letošních foteček 🙂

Papa, L.

IMG_1278
17.1 and we are done!
IMG_1438
Zeď #MBT atletů 🙂
IMG_1521
Miluju ten gym!

IMG_1819IMG_1833

IMG_2509
Post 17.5 feeelz
IMG_2539
To byla hecovačka! Díííky:)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s