NIGHT RUN BRNO 2016 // #BLOGRUN

Na běžecké závody jsem se chystala už hrozně dlouho, ale určitě to znáte, vždycky se něco našlo. Když už to nebyl nabitý víkend crossfitem nebo aerobikem, tak se mnou prostě nechtěl na ten běh nikdo jít, nebo to bylo moc drahý a nebo jsem raději myslela na jednorožce a duhu a další a další výmluvy… Takže když se mi odzvala Denča, jestli se nechci zúčastnit brněnského Night Runu v nové kategorii #BlogRun společně s dalšími brněnskými blogery, byla jsem nadšená a na nabídku ihned kývla.

Jeden z důvodů, proč jsem vlastně ani neváhala, že bych nešla, bylo samozřejmě i to, že to byl běh jen na 5 kilometrů. Kdyby to bylo těch 10k, tak bych možná trošku zaváhala (ale stejně asi nakonec šla). Hlavně jsem do toho šla s tím, že o nic nejde, jdu si to užít. A poprvé v životě neměla před nějakým závodem ani nervy. V sobotu 14. května jsem se tedy, společně s mojí milou podporou Klárkou, vydala v 6 večer směr brněnské koupaliště Biotop, kde závod startoval. Venku svítilo celý den sluníčko, tak jsem na sebe hodila legíny, tílko a do batohu k vodě a sluchátkám přibalila ještě mikinu a bundu #projistotu. 

IMG_2110

Kromě Toma a Denči jsem ani nevěděla, kdo jiný z blogerů se má běhu zúčastnit a myslím, že se nás nakonec sešla skvělá parta. Po obdržení čísel, čipu na botu a startovního balíčku, sestávajícího z čelenky na běhání Avon, balíčku chipsů (ehm.. zdravá strava hlavně!), masážní emulze od Alpy, deodorantu a plno vzorků, a seznámení se s příjemnýma holkama, jsme šli natočit krátký video spot pro nějaké ty reklamní účely, trošku si zahopsali a zablbli na příjezdové cestě. Že se lidi okolo ani nestačili divit. 

IMG_2088

Hodně jedniček a sedmiček? To musí být šťastný číslo!

Běh měl startovat společně s Avon Runem v 20:15, takže jsme měli ještě hromadu času si projít okolí a samozřejmě, co jiného by dělali blogeři, vyfotit hromady fotek. Nejvtipnější bylo nás sledovat, když jsme se někam přesouvali. „Jú, hezká obloha.“ a tři lidi už si to fotí. „Hele a vyfoť mě ještě u tohoto.“ „Vyfotíme se spolu?“ „Hm a jedna selfie.“ .. a tak dál. Samozřejmě nebudu lhát, že jsem toho nebyla velkou, možná i hlavní, součástí:D

S Tomem – staří crossfitoví kámoši:)

Jak se začalo stmívat, začalo se i rapidně ochlazovat. Termotričko a hned následovala i bunda. Pomalu jsme se ale začali rozehřívat na superkrutý výkon, takže za chvíli šla bunda opět dolů a šlo se na to. Protekčně jsme se procpali do prvních řad, hodili jednu předstartovní selfie, já nasadila sluchátka, pustila Nike Running, tři, dva, jedna a běžíme. Můj cíl? Zaběhnout to pod 30 minut. 

Každý vybíháme zvlášť, Tom už sprintuje předemnou a všichni uhání. Jakože.. tempo je opravdu vražedné. Dav lidí sprintuje a vy chcete sprintovat ještě víc, abyste tomu utekli. V uších mi hrají nakopávací písničky z crossfitu a po jednom kilometru mi telefon hlásí čas 4:15. Ehm.. asi bych měla zpomalit, jinak do deseti minut vyplivnu duši. 

unspecified2

Předstartovní selfíčko!

Dávám si tedy malinko klidnější tempo, ale na poměry mého obvyklého tempa, když chodím běhat, je to pořád sprint (takže si představte rychlejší běh, pro účely tohoto článku budu nadále mluvit o sprintu). Ale jinak se nedá, všichni běží tááák rychle. Jelikož jsme startovali z prvních řad, najde se plno lidí, co jsou mnohem rychlejší než vy a prostě vás předběhnou. A to bylo něco na můj soutěžní duch. První dva kilometry mě všichni je předbíhají a v hlavě hlásek: „Bože, ty seš pomalá, to není možný, vždyť děláš crossfit, dělej!“ Přidávám tedy na tempu a první dva kilometry mám okolo 10 minut. 

Po cestě nám vtipné figuríny brambor hlásí uběhnuté kilometry a musím konstatovat, že dle mého telefonu se to dost lišilo. Už jsme skoro u AZ Tower, otáčíme to přes most zpátky a probíhám kolem třetí brambory, telefon mi ale zatím třetí kilometr nehlásí. No kdo by se zlobil? Aspoň to bude kratší. Hlavně už za sebou mám víc než půlku, teď už nezpomalím, i když jsem zadýchaná… a to dost. Sprintujeme dál. 

Telefon hlásí třetí kilometr. Telefon hlásí čtvrý kilometr. Kde je brambora?! Hm, tak na čtvrtém kilometru asi není. „Tak jo Luci, máš před sebou už jen jeden km, dej do toho všechno.“ Cítím nohy už dost zatuhlé, ale už je to přece jen 1000 metrů. Tak to napálíme. V tom potkávám čtvrtou bramboru. Néééééé. Cože? Něco je špatně:D 

Když mi telefon zahlásí: „5 kilometrů, čas: 24:21“ tak za A) jupí, osobní rekord – opravdu nechápu, jak jsem to mohla zaběhnout tak rychle, když obvykle bojuju s 30 minutama a za B) KDE JE SAKRA TEN CÍL?! Není. Běžíme dál. Po očku sleduji uběhlou vzdálenost a když dobíhám do cíle, telefon hlásí 5,55 km a přichází mi sms: St. č. 1771 Lucie Minarova čas: 26:45:57. Jééj, mám to za sebou a ještě s osobáčkem!

V cíli už čeká Tom (který zaběhl ze všech nejlíp, ale je natolik gentleman, že řekl,že se nechce započítávat do výsledků, že by to nebylo fér vůči nám slečnám, hezký že?) společně s Klárkou a Zuz, vyfotíme pár povýkonových fotek, počkáme na  holky, trošku protáhneme nohy a vrací se pocit zimy. Běží se ještě celá hlavní událost – Night Run (tentokrát už v pořádné tmě, i s čelovkami) na 10 kilometrů. Mrkneme na výběh hromady světýlek a na hodinku se tedy schováme do stanu s šatnou, pokecáme o prvním posledním a jde se čekat na vyhlášení. 

unspecified4

Je to za náma!

Je zima, ale opravdu šílená. Nejdříve vyhlašují celý Avon běh po kategoriích a já už necítím ruce, mám modrou pusu a představa, že za 6 hodin vstávám na semifinále Miss Aerobik taky není uplně ideální. Naštěstí je ale kopa srandy, takže na to člověk téměř nemyslí, čekání uteče jako voda a už je tu naše vyhlášení.

Z blogerek jsem doběhla jako první, ale holky mi dýchaly skoro doslova celou dobu na krkem. Celkově jsem doběhla jako 68. ze všech závodníků a musím říct, že jsem si celý večer strašně užila. Běh byl super, vyhecovala jsem se zaběhnout to, co nejrychleji a zůstal mi po něm opravdu skvělý pocit. Co jsem si ale užila ještě mnohem víc bylo to všechno okolo, hromada srandy, noví lidi, ale také po dlouhé době i ti, se kterými se znám déle, prostě skvělý sportovní sobotní večer. 

IMG_2259.jpg

DSCN0545a

Ve zdravém těle zdravý duch – tito skvělí lidi toho byli ukázkou:)

Pokud vás baví běhat aspoň maličko, tak vám určitě doporučuju se nějakého závodu zúčastnit, jelikož si to určitě hrozně užijete a načerpáte neskutečnou hromadu motivace do toho běhat dál. Můžete to zkusit na dalším Night Runu, je jich ještě naplánovaných plno! Více informací najdete ZDE.

To mi připomíná – dnes jsem měla další skvělý výběh! Co vy?

IMG_2290

Osobáček na 5 kilometrů a vezu si krásné suvenýry!

Joooo a kdo si všiml, v neděli jsem pak následovně na semifinále bojovala docela úspěšně a probojovala se tak mezi finalistky Miss Aerobik 2016 – půlroční jízda plná dřiny, soutředění a focení začíná! A já se už nemůůžu dočkat. Článek bude velmi brzy:))

Papa, L. 

Verze 2

A nejlepší hopsající fotka na konec 🙂

4 Replies to “NIGHT RUN BRNO 2016 // #BLOGRUN”

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s