DON’T QUIT CHALLENGE 4

Minulou sobotu jsme se vydali v hojném počtu závodit do Ostravy a pro mě to byla docela premiéra – poprvé týmové závody! Jednalo se totiž o závod smíšených dvojic a já se domluvila s kamarádem Robinem z New Parku, že půjdeme spolu. Už jen u vymýšlení názvu týmu jsme se opravdu pobavili, ale nakonec mi generátor jmen pro crossfitové týmy (ANO, opravdu to existuje, zkuste si to zadat do strýčka Googla:D ) vyhledal název Booty&Beast. Robin se mě sice snažil chvíli přemluvit, že je těžký určit, kdo z nás dvou je větší zvíře a že se mu budou kluci smát, že je Booty:D.

Nakonec nás ale stejně nic duchaplnějšího (jelikož tohle oplývá duchaplností!) nenapadlo, navíc jsme se rychle museli zaregistrovat, takže název zůstal. Ono je to stejně docela šumák. Padly tak 4 společné tréninky, synchro WODka, doplňující se atd. a v sobotu ráno se mohlo vyrážet. Z celkového počtu 42 přihlášených týmů nás tam bylo celkově 9 (nebo 10?) jen z Destiny, takže základnu jsme měli opravdu ooobrovskou. A Robin musel na den změnit gym haha:D A když jsem slyšela, jaká jména se na závod chystají, zalezla jsem si málem zpátky do nory. Top elitní čeští závodníci jako napřiklad náš trenér Filda s mašinou Mirkou a plno dalších známých jmen a tváří. Ale my si to přece jeli užít!

V autě jsme s Klárkou snědly celý můj paleo mrkvový koláč, posilnily se tou největší kávou z benzínky (to už je naše tradice) a skvěle si všichni pokecali. 

IMG_8384

Jídlo – základ všech sil. Ehm.. no za celý závod jsem snědla 2 raw tyčinky, banán a 30 g kuřete:D

Po registraci v ostravském (obříím) Fit Parku, jsme dostali balíček s vodou, nějaké testery a hlavně konečně zase nějaké závodní tričko. I když v barvě zkaženýho hrášku, ale co už. Zjišťujeme, že jsme s Robim v posledním heatu a nevím, jestli se z toho radovat nebo ne. Jsem totiž, jak už víte, docela nervák. V posledním heatu máte výhodu toho, že víte, jak se dařilo ostatním, máte představu do čeho jdete a víte, co musíte překonávat. Pro mě to ale znamená dalších x tisíc důvodů, proč být nervózní. 

IMG_8499

WOD 1 – Amrap 12 minut (co nejvíce opakování ve 12 minutách)

  • 30 wallballů
  • 30 kettlebell snatchů
  • 15x výšplh na lano (cca 4 metry)

Jeden z dvojice šel 30 opakování na wallballech, druhý na kettlebellu a když oba dokončili, museli si plácnout a pak dohromady dát 15 opakování výšplhu. A takhle pořád dokola, celých 12 minut. Navíc bylo jedno, kdo dělá wallbally a kdo kettlebell, klidně mohl jeden být celou dobu na medicimbálu a druhý na snatchích. A pak klidně jen jeden vyšplhat 15x lano. To by ale asi umřel. I když i takoví gentlemani se tam našli, jelikož některé slečny bohužel lano nevyšplhají.

Sedřené holeně a ruce z lana mě asi ani tak neděsily. Ale lano není moje nejsilnější stránka, navíc všichni docela vyplivli duši a postupně to měli všichni za sebou a my pořád nic a nic. Přísahám, že jsem v životě nebyla víc nervózní. Nevím, zda to bylo tím, jak vystresovaná jsem byla, nebo tím, že jsem zase sotva něco snědla, nebo že na mě něco lezlo, ale bylo mi strašně. Pocit, jako kdybych měla horečku a pořád jsem akorát lítala „na malou“. Nekecám, že třeba 9x jsem odběhla. Neměla jsem ani chuť se nějak zahřívat nebo protahovat, takže jsem to sfoukla v rychlosti a přišla osudná hodina. Jdeme na řadu. 

Začínám na wallballech, Robi na kettlebellu. 3,2,1.. jedem! Beru medicimbál, 6 kg pro holky, nic hroznýho, jedu 2 x 15 opakování a už čekám na Robiho, až dodělá snatche (30 kb snatchů trvají o dost dýl než 30 wallballů, takže to bylo jediné, kdy se člověk vydýchal, když čekal na druhého). Plácáme si a Robi leze nahoru. Seskakuje a jdu já. Vyskočím na lano a něco je špatně, vůbec to nejde, nohy se mi motají to lana a opravdu bojuju, abych nahoru vylezla. Druhé i třetí opakování to stejné. Ve čtvrtém si odírám prsteníček a je tu první krev. Robi, gentleman, jde tedy vždycky tak 2-3 výšplhy a já jeden. Dokončujeme 15 lan a jdu na kettlebell. 

Potřebuju nutně vodu a v hlavě mám pocit, že stojím fakt za houbelec. Beru 16 kg kettlebell a snatche jdou krásně. Nezastavuju a snažím se jet co nejrychleji, aby Robi moc dlouho nečekal. Nevím, jestli se mi rozproudila krev a k tomu ty endorfiny, ale najednou mám hrozně moc síly a dávám do toho max. Dokončím kettlebell s tím, že šup na lano, Robin už určitě čeká. Zvednu hlavu a vidím Robina na wallballech. „Robi? Co se děje? Já už to mám!“, vypadne ze mě:D Komentátorka se směje se slovy: „Tak to jsme tu ještě neměli, Lucka má hotové snatche a čeká na kolegu.“ Wallbally dokončuje chudák skoro bez dechu, takže lezu na lano. Z ničeho nic to jde skoro samo. Vylezu 3x a pak Robin jednou, ale chudák nemá dech, takže se snažím jít co nejvíckrát. „Kam chceš jít teď, mě je to jedno.“, ptám se po patnáctém laně. „Určitě na kettlebell“, odpovídá. Mířím tedy na wallbally a vím, že mám času dost. Padne teda asi 10 (jo, tolik), no repů, protože mě bolí ramena z lana a moje umění mířit mizí kdoví kam. Ale jsem v klidu, jelikož vím, že mám docela čas. Dokončuji a jdu fandit Robimu na kettlebell, chudák, je na něm vidět, že už opravdu vůbec nemůže. Já, plná endorfinů, se nemůžu dočkat lana, vím, že máme čas už jen na pár výšplhů. „Robi, prosím, prosím, ber ten kettlebell.“, opakuji pořád dokola a vůbec nevím, jak ho co nejvíc podpořit. Dokončuje kettlebell, plácáme si, já hopsám na lano, zbývají asi 4 sekundy, ale už bohužel do zapípání nestihnu vylézt až nahoru. No tak to bylo něco!

IMG_8439

Po prvním WOD se nacházíme na 21. místě a nemáme uplně nejlepší pocit. Místo je to sice v pohodě, ale mohli jsme udělat mnohem víc. Odřený nohy, krvavý prst a já vím, že musím potrénovat to lano. Už se ale všichni rychle chystají na WOD 2, které je prostě šité na mě! Vzpíráníííííí ❤

WOD 2 – Vzpěračský žebřík na snatch

Člověk měl 50 sekund na to, aby udělal 20 double unders a 3 opakování na hang snatch a pokud splnil, šel na další minutu na další váhu.  

Holky váhy: 30 – 35- 40 – 45 – 50 – 55 kg

Kluci váhy: 50 – 60 – 70 – 80 – 90 – 100 kg

Moje maximálka na snatch ze země je 57,5 kg, takže na těch 50 kg si i docela věřím. Ale je mi jasné, že jestli budu bojovat na double unders, tak nebude dech ani čas a bude to špatný. Ale nervičky už jsou trošku menší. Rozcvičím se a jelikož chodí po minutě jeden za druhým, za chvíli jdeme na řadu. Jdu jako předposlední holka, takže vidím, jak s tím všechny bojují. Většina končí tak na 40-45 kg a já sí říkala, že to asi nebude uplně lehký.

IMG_8510

Hlavní je úsměv a vyladěný outfit! Zbytek jde bokem.

Jdu na to. První 3 kola jsou uplně ultra easy a ještě mám vždycky tak 20 sekund na vydechnutí. A pořád to jde dál, ani osu nepouštím, jdu bez položení. Slečna za mnou končí, kluci už jsou taky všichni hotoví a já jsem jediná na place. U 50 kg činky si uvědomuju, co to vlastně je za váhu a lítá to docela samo. A všichni fandí, neskutečný. Jdu na 55 kg. Švihadlo mám hned hovotý, utahuju pás, nakřiduju ruce a jde se na to. Bože můj, prosím, alespoň to jedno opakování, to by bylo něco. Chytám osu, bum, a je to nahoře. Ani jsem nedřepla, hezky do power pozice. Adrenalin způsobuje, že ta osa vlastně není ani těžká nebo si to alespoň v té chvíli vůbec neuvědomuju. Bum a druhé opakování je nad hlavou. Jsem naprosto nakopnutá, jenomže jak jsem to tam tak moc chtěla dát, tak jsem si osu až moc nakopnula a osa letí až za hlavu. A já mám asi 5 sekund do konce, ehm no, to už asi nedám.  Ale i tak jsem moc spokojená a toho posledního snatche lituji jen malinečko. 

12994462_1721117554793548_2040181009464723518_n.jpg

55 kg nad hlavou a přesně takhle vypadá můj soustředěný výraz, kdybyste nevěděli! A nejlepší jsou ty pohledy ostatních lidí:D Hlavně ten borec v černé kšiltovce mě vážně pobavil.

Robi dokončuje 70 kg, ale 80ka mu bohužel padá, ale i tak krásné 6. místo ze všech z druhého WOD a my jsme nabuzení podávat neskutečné výkony! Ani nevydechneme a už začíná další soutěžní workout. 

WOD 3 – 7 minut AMRAP:

  • 2x buddycarry (chůze nebo běh s parťákem na zádech, přes délku volejbalového hřiště, jeden tam, druhý zpět)
  • 10-20-30-40- … a tak dál, s každým kolem víc: burpees over plank (angličáky se skokem přes plank druhého)

Prvně jsem se hrozně vylekala, že Robiho nemám šanci unést (a to má okolo 83 kg). Když mi ale naskočil na záda, vůbec to nebylo tak strašný a dalo se i tak napůl běžet. Angličáky mám ráda a prkno mi nevadí, takže jsem se na WOD docela těšila. Do 50 angličáků se dostalo snad 6 týmů a náš cíl bylo dokončit 40, minimálně! A jelo se.

Robi mi skáče na záda, běžíme, měníme se a prvních 10 angličáků je mých. Přeneseme se a dalších 10 je Robiho, dokončuju dvacítku. Ve třicítkách už nastal ale menší problém. Jelikož jsme byli uprostřed, ostatní týmy se na nás začaly z boku tlačit, takže na místě, kde jsme měli skákat angličáky ležel někdo jiný, nemluvě o těch za náma, kteří mi pravidelně při výdrž v planku skákali na kotníky. Joo, #mocpříjemný! Tady jsme ztratili hrozně moc času a ani né naší chybou – o to víc to naštve! Sice jsme čtyřicítky dokončili, a ještě mě stihl Robi přenést na druhou stranu, ale i tak.. mohli jsme prostě mít víc. To nás maličko mrzelo:) Ale z tohoto WOD jsme si odnesli 11. místo a začali se pomaličku škrabat v žebříčku nahoru. Před námi byl ještě poslední workout a pak rozstřel do finále.

IMG_8435

Nej parťák!

WOD 4 – 5 minut AMRAP:

  • 3x clean&jerk – kluci 75 kg a holky 50 kg

Vždy odjel jeden 3 opakování, plácnout, druhý, plácnout, první.. a tak dokola. To bylo něco pro nás! Na čince jsme oba docela oukej, navíc pro ostatní holky to byla fakt těžká váha a tak jsem se docela dost těšila. Filda s Mirkou, kteří si zdárně drželi celý závod celkové první místo, dali 56 opakování a tak začaly naše propočty, kolik musíme stihnout za minutu, abychom dali alespoň tak těch 50. Propočty ztroskotaly se slovy, že to nemáme šanci dát, ale že se budeme snažit uuuplně co nejvíc. 

IMG_8448

Když jsme přišli na řadu, posilnění nějakým tím nakopávačem a skvělým týmovým duchem, plácli jsme si a jelo se. První tři kola jedeme oba unbroken (bez položení činky) a já začala maličko ztrácet dech. Od čtvrtého kola jsem chodila po jedničkách a Robin jel ÚÚÚPLNĚ CELOU DOBU UNBROKEN. Což pro mě sice znamenalo, že jsem neměla skoro žádný čas na vydechnutí, ale byl neskutečnej. Když zapípala pátá minuta, oba jsme padli a já s vytřeštěným výrazem jen říkám: „Robi, děláš si srandu?! Ty seš tákový zvíííře.“ Celkově 53 opakování. Jel opravdu neskutečně a líp jsme poslední workout zajet asi ani nemohli. Desáté místo z posledního workoutu nás zase trošku vyšvihlo a my byli dost spokojení:)

IMG_8454

IMG_8507

Finále nám uteklo o 2 umístění. Chápete? V takové konkurenci stačilo třeba jedno lano navíc a délka s Robim na zádech a byli bychom ve finále. Já tomu doteď nerozumím. I když možná, když jsem viděla za a) tu konkurenci ve finále a za b) ten finálový workout s ultra těžkou činkou, dřepama, angličákama, HSPU, muscle upama atd!!, tak jsem ráda, že jsme tam nakonec nebyli:D Ale byla by to teda neskutečná čest si tam s takovými jmény zazávodit. Pořádně jsme tedy zafandili Fildovi s Mirkou, kteří až do poslední chvíli neskutečně bojovali a odnesli si tak celkovou zlatou medaili. Prostě se učíme od těch nejlepších:) 

IMG_8490

Celkové výsledky

Z Ostravy jsme si tedy s Robim odvezli krásné 11. místo z 38 zúčastněných týmu. Tohle kdyby mi někdo řekl v sobotu ráno, tak se mu vysměju do obličeje asi! A navíc jsme z celého Destiny týmu byli po Fildovi a Mirce hned nejlépe umístění. Klárka s jejím parťákem byli kousíček za náma, na 14. místě. No, odjížděli jsme plní euforie, co vám budu povídat. Jo a lepšího týmovýho parťáka, co podpoří, zafandí, nic nehrotí a dlouho bych mohla pokračovat o jeho super vlastnostech, jsem si ani přát nemohla!:) 

IMG_8407

Večer se mi ani spát nechtělo, jak jsem byla namotivovaná makat a celkově v takové té crossfitové euforii. Poprvé po závodech mě ani nic nebolelo (až na sedřený prst), v neděli jsem si pak dokonce s mamkou zaběhla 10 km. Za mě zatím nejlepší závody, na kterých jsem byla. Asi budu ty týmový hodně vyhledávat:) 

Užila jsem si skvělý den s crossfitovou rodinou a to je to nejdůležitější. A taky je to to, na co se vždycky na závody nejvíc těším! Na tu srandu, kamarády a moji nejmilovanější Klárku.

IMG_8488

No a víte, co tyto závody způsobily? Mé rozhodnutí postoupit trošku dál. Na konci května se v Brně koná jeden z největších crossfitových závodů v ČR Fit Monster a já se rozhodla zkusit si tam zazávodit v Elite kategorii. To znamená – s těmi nejlepšími z nejlepších. Přece jen už většinu prvků ovládám, u muscle-upů si tam kdyžtak pobrečím, váhy už mám na docela slušné úrovni, tak proč závodit pořád v začátečnické kategorii? Od trenéra mi bylo řečeno, že fakt není co řešit, že už do Elite patřím, tak ehm… uvidíme.. a prostě to jdu zkusit! Jestli se tedy kvalifikuji.

P.S. Pořád si říkám, že lepší být mezi posledními v Elite než třeba 10. v začátečnících, no ne? 🙂

A ještě moc děkuji mýmu nejmilejšímu Aktinu za podporu ať už ve formě týmových outfitů, tak podpory ❤

Papa, L.

13010710_1117343321619120_2810173145570940955_n

CFD crew!

 

9 Replies to “DON’T QUIT CHALLENGE 4”

      1. Omlouvám se. V pátek večer jsem se dozvěděla, co bude zhruba za cviky (že třeba nebude hrazda atd.) a v sobotu po cestě jsme to rozebírali víc. A když jsme dorazili, tak jsme zjistili, že jsme stejně nevěděli všechno přesně na počty a detaily. Většina profi crossfitových závodů navíc WOD zveřejňuje dopředu, jelikož každý ví, že to stejně už nic nezmění. Tak by mě zajímalo, v čem nám to asi tak pomohlo? 🙂

        To se mi líbí

  1. Vzpěračský žebřík na snatch- před tebou jej dokončila Ria Hrušovská, takže to byl nejlepší ženský výsledek a dále další dvě závodnice měli stejný výsledek. Ale pravda, lépe v článku zní, asi jsem byla nejlepší- výsledky nešli dohledat, každej říkal něco jinýho! Ehm:D

    To se mi líbí

    1. Nikde jsem nenapsala, že bych byla nejlepší :)) a dokonce jsem napsala, že měl někdo stejně jako já – ale že nevím přesně jak to bylo. Jelikož jsem šla poslední a rozcvičovala se, tak jsem kromě své kamarádky nikoho neviděla.. A tohle mi řekl můj judge.

      To se mi líbí

      1. Přečti si prosím pořádně co píšu- 1.“ Ale pravda, lépe v článku zní, asi jsem byla nejlepší- výsledky nešli dohledat, každej říkal něco jinýho!“ Taky jsem nepsala, že jsi to napsala.
        2. Jejda dokonce!!!!! Ale on byl někdo lepší jak ty! 🙂
        3. Podle mě je lepší sdělovat fakta, než-li: „Asi jsem byla nejlepší, protože mi to někdo řekl a ja jsem se nedívala“- jako vážně?! Kam ta mládež spěje..

        To se mi líbí

      2. Dobře, tak se moc omlouvám za mylné informace. Máš v tom pravdu, prostě jsem si myslela, že judge asi ví víc jak já, jelikož ty holky v průběhu sledoval, ale zase kdo ví kam mohl v průběhu odběhnout a chápu, jak to zní. Ve článku to změním:) Ale děkuji za upozornění!

        To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s