BESTIE OPEN III. Pardubice

V sobotu 9.4. jsme se s děckama vydali směr Pardubice – další kolo crossfitového závodu Bestie Open. Na tento závod jsem se vydala už potřetí, s tím, že je to i naposledy. Přece jen na závody jezdí i úplní začátečníci a rozhodně nechci být ta, která si tam přijede pro suverénní medaili, protože dělá crossfit už rok a půl. A věřte, že takových lidí existuje hora. O mých předchozích Bestiích si můžete přečíst  – 1. ZDE (31. místo) a 2. ZDE (7. místo).

IMG_7617

Posádka naší brněnské výpravy!

V sobotu v 6:15 tedy odjezd a nás nenapadlo nic jiného, než ráno zkusit malý pokus s jídlem. Říká se, že před závodem by se mělo cukrovat a jak sami víte, sacharidům moc nedám. Udělaly jsme si na snídani v 5 ráno jáhlovou kaši a vajíčkem, abychom to vyzkoušely. Udělaly jsme si pořádnou porci (prej 850 kalorií na jednu:D) a já to samozřejmě nedojedla. Všechno bylo v pořádku až do té doby, když jsme v 8 ráno zastavili na benzínce na kafe a rozhodly se, že si dojíme zbytek kaše. V autě se mi pak udělalo tak strašně těžko, že to jsem asi v životě nezažila:D Upevněné stresem ze závodů, no prostě pecka!

Naštěstí se mi udělalo líp a po 9. hodině jsme se už registrovali v tělocvičně Crossfit Pardubice, já dostala na ruku lihovkou číslo 215 a šlo se převlíct, zahřát a počkat si na první soutěžní WOD. Musím říct, že pardubický gym mi hrozně připoměl americké tělocvičny a strašně se mi líbil. A nutno podotknout, že pořadatelé Bestie konečně po 2 závodech se strašným zázemím, vychytali i místo závodu.

Ve WOD 1 nás čekalo:

8 minutový AMRAP (= co nejvíce opakování v 8 minutách):

  • 15 wallballů (9 kg kluci/6 kg holky)
  • 12 SDHP (kettlebell kluci 32kg/holky 20 kg) – výtah kettlebellu ze země k bradě do stoje a zpět

V rozpisu jsem byla naplánovaná hned na 3. heat a čekala mě osmá dráha. Aspoň to budu mít za sebou dřív než ostatní a nebudou mi pak moci vyprávět, jak strašný to bylo. Nervičky sice byly, ale jakmile se nám spustily hodiny, všechno šlo bokem a jelo se. První WB jsem jela v kuse, stejně tak i SDHP. Když jsem došla ke druhým WB, uvědomila jsem si, že je musím začít dělit, jinak mi 8 minut nevydrží dech. Jedu 8 – 7. A SDHP nedělím. Po třetím kole dělím na 8-7 i ty:D. Ostatní holky jedou první tři kola téměř bez zastavení a já i když si dávám malou pauzu v každé sérii, jsem asi jen 2 opakování za nimi. I s mým dechem. Po 5. minutě už vedle sebe slyším jen lapání po dechu a já je předháním. I kluky, haha! Sice v průběhu dostávám asi 8 no reps na wallbally, ale za 8. minut dokončuji 6 celých kol a k tomu 6 wallballů – 191 opakování celkem. 

IMG_7610

Zafandila jsem děckám, Klárka super 173 reps a Paťa okolo 139. Po prvním kole 4. místo, Klárka 9. Doplnit energii v podobě raw tyčinky a hned se šlo na další WOD.

WOD 2a: 

Vždy time cap 50 sekund – 10 sekund rest a pokud jsi stihl všechny reps, šel jsi do dalšího kola:

  • 5 předních dřepů (30 kg)
  • 5, 6, 7, 8, 9,…. 14 angličáků s přeskokem přes bednu – číslo se zvyšovalo s každým kolem

Dřepy? To je moje! Angličáky? Ty já ráda. Nejdříve šli na řadu kluci, jeden po druhým. Většina končila u cca 9-10 angličáků, tak jsem si říkala, že to bude tam můj cíl. Jdu na řadu. První kolo, rozehřívám sem. Druhý, třetí, čtvrtý? Docela pohoda a vždycky mám i cca 15 sekund odpočinku. A jdu pořád dál. Jelikož se nikdo ještě nedostal na 12 angličáků, udělali si rozhodčí na dané bedně takový odkládací koutek. Jedu jedenáctky a stíhám. Panika! „Coo? Ona se sem dostala? Wow.“ V rychlosti odklízí věci a já už hopsám 12 angličáků. Stihla jsem jich 8 a vyplivla duši a vybojovala 3. místo.  Jen kéž by to bylo za WOD 2 všechno. To by ale nebyla Bestie, aby se nevymyslela i nějaká „opičárna“ k tomu:D

IMG_7751

IMG_7758

WOD 2b:

Max effort (maximální úsílí) ve výdrži na hrazdě s bradou nad hrazdou.

Ehm.. Co dodat? Já a hrazda se máme moc rády:D 39 sekund naprostého mučení minutu po doskákání posledních angličáků. Mohla jsem vydržet dýl? Mohla! A měla! O tom proč, se dočtete dál. Jelikož tohle minutové WOD, které bylo „nic“ oproti těm ostatním dlouhým a vysilujícím, mělo stejnou váhu na výsledky jako ty ostatní. Jupí a jej. 14. místo na hrazdě mě posouváááá… Sice né moc, jelikož ostatní výsledky mám relativně dobré oproti ostatním, ale nacházím se (i po svém heroickém angličákovém výkonu:D) na děleném 4. místě s dalšími 3 slečnami. Klárka ve WOD 2a 4. místo a 2b krásné 3., což ji vyšvihlo na celkové druhé místo. 

IMG_7645

IMG_7729

Naházíme tam nějaké fotky v nových Destiny tričkách a jdeme se modlit, ať to třetí, poslední, WOD nějak přežijeme.

WOD 3: Time cap 10 minut

40x přehoz slamballu (15 kg) z jedné strany na druhou (cca 3 metry), klidně i na víckrát a následně do konce času AMRAP s činkou 30 kg:

  • 9x hang clean = přemístění od kolen
  • 6x STOH = jakkoliv dostat činku z ramen nad hlavu (push press, push jerk, split jerk a klidně i striktní press:D)

Jelikož se stále nacházím v třetím heatu, jdu na řadu mezi prvními. Činka? Jupíí. I když s pánskou (tlustou) osou. Házení slamballu? WTF?:D Zdržuji se komentáře. 3, 2, 1.. a jedeme. Dostávám sympaťáka judge, tak se musím snažit ne? Haha. Mojí taktikou je přehodit to na dvakrát. Asi u 4. délky slyším: no rep! Ehm co? Za co jako? Ano, můj slamball se dotkl z venku čáry. Tak ho beru znovu a ten 1 milimetr ho teda ještě posunu, aby se neřeklo. Vidím výrazy děcek ve stylu: 

JsXxuus7

Ale judge je judge a takových „zajímavých“ no reps dostávám ještě pár, ale i tak si držím tempo s ostatníma holkama. Hlavně činka je moje, tam to doženu (snad). Po třetí minutě jdu na činku, bolí mě zadek ze zvedání balónu, ale nic hrozného. Ehm.. V hlavě jsem měla, že na té čince budu tak 4 minuty a že to tam nasázím. Trošku mi to nevyšlo:D Skoro 7 minut na čince je opravdu hoooodně a člověk se musí aspoň maličko šetřit. První dvě kola jedu bez zastavení. Začínám cítit úchop a ztrácet dech, ale zatím nic strašného. Od 7. minuty už je to čistá bolest. Ta činka, že má 30 kg? To tak! 50 kg minimálně, nekecám. U STOHů mi hoří ramena, u cleanů nemám předloktí. V osmé minutě začínám ztrácet úchop a přijde mi, že pořád jen odpočívám. Beru činku, nakopávám přemisťuji. Sakra kde mám činku?!:D Ano, můj úchop už byl tak vykřečovaný, že mi činka vyletěla přím přede mě. Na diváky. Ehm… Pardon?!:D

Po 10 minutách dokončuji 151 reps, což dohromady s přehazováním dělá 7 celých kol a k tomu 6 hang cleanů. Podepíšu se, odcházím k věcem a lehám k zemi. Z ničeho nic neskutečná křeč v předloktí a 10 minut se jí nedalo zbavit. A já přísahám, že jsem nikdy nezažila větší bolest. A ten pocit, že s tím nejde nic udělat byl nejhorší, prostě přetrpět. Děcka se snažili mi to rozmasírovat a mě tekly slzy bolesti a smíchu zároveň. No joo, to je tak když jedete cleany jeden za druhým a nepovolujete dole vůbec předloktí. #poučení Naštěstí jsem přežila, vybojovala v tomto WOD 6. místo, stejně jako Klárka, která měla uplně stejný počet opakování a už jsme čekali na výsledky. 

IMG_7676

IMG_7683

Trošku výraz mrtvýho brouka:D

Sbalit věci, osprchovat (v ledové vodě, jej!) a už se vyhlašovalo. Šanci na třetí místo jsem měla, tak trošku nervičky byly, ale víte co? To bych nebyla já, aby mi to neuteklo o kousíček. V tomto případě o pár sekund visu na hrazdě. Klárka vybojovala neskutečný 2. místo wuhuuuu! (aspoň se s ní už pak dalo bavit, byla na mě půl dne protivná, protože jsem byla před ní:D ale pořád ve zdravým sportovním duchu #docela 😀 #loveyoubabe)

No a abych si na sebe ještě trošku postěžovala. Víte, co by mi stačilo na to, abych byla druhá? 7 sekund na hrazdě. Ano… Kdybych na té hrazdě visela o 7 SEKUND déle, tak bych byla celkově stříbrná. Prosím, uznejte, že tohle by přece naštvalo snad každýho (a Klárce jsem to samozřejmě přála, o to tu nejde)! A nebudu mluvit ani o tom, že na 3. místo tak 4 sekundy. No a na první místo tak o tisíc reps ze všeho, protože slečna nás přijela všechny naprosto převálcovat! Respekt:) Takže sice super závod, skvělý den, docela pěkná WODka, ale odjížděla jsem s pocitem, že mě fakt není v tom crossfitu nic přáno. A samozřejmě zklamaná jen a jen sama ze sebe, že mi to na mé poslední Bestii uteklo o ten nejmenší chlup. 

IMG_7728

IMG_7724

Večer jsme pak hned po příjezdu utíkaly na oslavu 1. narozenin Crossfit Destiny a užily si skvělý večer v té nejlepší společnosti ❤ Protože „We Chose Our Destiny“!!

12998502_1765488150350909_932251943236423916_n.jpg

A to ještě hooora lidí chyběla. CFD Family! 

Tak snad se vám můj opožděný report ze závodů líbil, bohužel jsem minulý týden strávila (opět) nad bakalářkou a čas prostě ne a ne a nebyl. Ale už budu jen a jen lepší slibuju! 

A ještě přináším jednu novinku z mého crossfitového světa. S Klárkou jsme se obě mezi neskutečnou hromadou závodnic kvalifikovaly na závody Southern Warriors v Itálii na začátku července! Letenky koupené, spojíme to s dovolenou a pojedeme si zatím největší závody, na kterých jsme kdy byly, pořádně užít až do italského Bari. Jupíííí! Asi se nedočkám:)

Papa, L. ❤

IMG_7729

Protože i když to tak ten den nevypadalo (že Klári?:D), tak je to ta největší podpora a budeme za sebou vždycky stát ❤ Bez ní už ani ránu!

4 Replies to “BESTIE OPEN III. Pardubice”

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s