THE CROSSFIT DIARY III.

Tento týden byl náročný. A to že opravdu dost. Od pondělí jsem najela opět na plno na programming s tím, že jsem toho každý den chtěla udělat z naplánovaného co nejvíc. Věřte tomu, že na každý den tam bývá věcí tak na 2x 2,5 hodiny trénování a já to musela skrz práci nacpat do tréninku jednoho (ano vím, že by se moc nemělo). Samozřejmě jsem každý den nejela vše, to bych se tam rovnou mohla přestěhovat. 😀

Nevím, jak moc si z vás kdo všímá a jak moc se v crossfit světě orientuje, ale velkou novinkou u mě je přestoupení do jiného gymu. Poslední dva týdny už cvičím v Crossfit Destiny a plánuju to tak nechat. Změna u mě byla docela potřeba, začala jsem postrádat motivaci a chuť pořádně makat, tahala jsem to přes kolena, trénink jsem brala hodně jako povinnost a ne zábavu, a změna prostředí se mi zdála jako východisko. Dalších důvodů je plno, ale to už si nechám pro sebe. Do New Parku stále občas plánuji chodit cvičit za partou. A popravdě se mi moc nechce platit permanentku v gymu, kde zákazník není pán. O tom třeba zase jindy. Musím říct, že moje motivace je zpět, mám tu nejlepší cvičební parťačku, prostředí je mnohem více domácí, lidi strašně milí, trenéři podporující a jde to skvěle! 

Co tam opravdu miluju, je takzvaná „vzpěrárna“ neboli tělocvična na open. Menší místnost se vším, co je ke crossfitu potřeba, navíc tam nechodí moc lidí, takže jsme tam většinou jen ve dvou, pustíme si vlastní hudbu a je to jako cvičit doma v garáži. Za mě naprostá pecka! Jednou dvakrát týdně si skočím i na crossfit lekci, víc mě to vyhecuje, beru to jako takovou průpravu i skrz psychiku na závody a navíc je to prostě sranda, zničit se v tolika lidech. 

Pondělí se teď nově nese ve znamení OHS a samozřejmě snatchů. Komplex power snatch + 3X dřep s činkou nad hlavou + snatch do dřepu jsem zakončila na 47,5 kg a musím říct, že nic lehkého to tedy nebylo. Pokračovaly jsme intervaly na shyby a doubleunders. Jelikož v 5 začínala lekce i ve vzpěrárně, byly jsme nucené zajet si conditioning (WOD, dýchačka, vypocení, umření, mohla bych pokračovat dál:D) na lekci crossfitu. Udělaly jsme dobře? V té chvíli jsem toho dost litovala. Na lekci byly připraveno 5 minut maximálního úsilí na wallbally s HR kliky (já 80 WB), maximálky na 3 opakování na přední dřep (dala jsem 77,5 kg, nejvíc z holek, jupíí!) a následní smrtící WOD:

Pondělní WOD – Time cap 17 minut:

  • 40 burpees = angličáků
  • 30 clean & jerks (25 kg)
  • 30 burpees
  • 30 clean & jerks (30 kg)
  • 20 burpees 
  • 30 clean & jerks (35 kg) neboli WOD Grace uprostřed WODka, no problem:D
  • 10 burpees

Po 40 angličácích jsem neměla dech a to byl teprve začátek. Cleany&jerky byly naštěstí opravdu velmi lehká váha, s činkou se mám ráda, tak to šlo. Od osmé minuty ze mě lilo jako se psa, ale viděla jsem, jak ostatní valí a motivovalo mě to nezastavit. Teda alespoň ne tak často!:D Když v 17. minutě zapípaly hodiny, chybělo mi posledních 10 angličáků a jen 8 clean&jerků. Trošku pak pohladilo ego (haha), když jsem na tabuli zjistila, že jsem WOD dokončila jako 3. nejlíp.

IMG_0695

úterý jsme šly cvičit opět jen ve dvou brzy odpoledne a byla to pecka. I po šíleném pondělním tréninku mě nic moc nebolelo a i když nás čekaly těžké clean&jerky a znovu přední dřepy (nevýhoda toho jít na lekci), byla jsem plná sil a odhodlání. Komplex na power clean + push jerk + clean do dřepu + jerk jsem dokončila na 60 kg a věřte, že nohy pálily jako čert. 5 kol 3 předních dřepů s 3-sekundovou pauzou dole jsem ukončila na 72,5 kg a v té chvíli už jsem myslela, že po svých neodejdu. To jsem ale netušila, jak hrozné WOD bylo na nás v programmingu vymyšleno. Bylo to…peklo! 45 thrusterů s DVĚMI 16 kg kettlebelly, 90 metrů chůze s oběmi kettlebelly na hrudi a 45 shybů mi naprosto odrovnalo ramena. Nekecám, když řeknu, že takovou bolest jsem dlouho necítila! 3 a půl hodinový trénink zakončený byl intervaly na kliky ve stojce a pistole (dřepy na jedné noze) aneb proč si ty nohy a ramena neoddělat ještě více a utíkalo se jíst. A spát. 

IMG_0824

IMG_0828.jpg

I love you, kettlebells. 

Ve středu už se vstávalo hůř, po dlouhé době jsem se v posteli válela až do čtvrt na 9 (obvykle jsem na nohou už okolo 6:30-7 hodiny). Trénink byl na plánu až večer a bylo mi jasné, že středy nikdy nebývají lehké. Tělo je už unavené a na plánu je toho vždycky neskutečně moc. 5x 4 snatche bez upuštění osy, to stejné na clean&jerky. Už po vzpírání ze mě opět teklo jako ze psa. Jelikož mojí slabinou jsou moje ruce, vybrala jsem si z programmingu i drill na striktní pressy a výpady. Středeční WOD pro mě bylo dost těžké a to především na psychiku. V posledních dnech se pořád cleanovalo&jerkovalo a můj hrudník už vypadal jako modro-černá omalovánka, ve WODku byly opět C&J a s každým opakováním to bolelo. Dost bolelo. Ale zatnout zuby a dokončit. Tak to prostě chodí a k tomu to patří. Protože ten pocit, co následuje, to, jak jste se přemohli, potlačili tu bolest a dokončili, je prostě k nezaplacení. Můj čas: 14:27.

Středeční WOD:

10 kol, 30 sekund rest mezi koly:

  • 7 clean & jerks (40 kg)
  • 11 přeskoků přes bednu = box jump over

IMG_0901

Čtvrtek? To je přece #restday ne? Ne? Jakto? V sobotu jsou totiž závody! Takže rest se přesunul na dnes, na pátek a včera se šlo dýchat. Žádné těžké váhy, ale pořádná nálož kardia. 20 minutové WOD se skoky na bednu, kettlebell swingy a push pressy s 25 kg následované 18 minutami na vesle a posilováním středu těla, mě tedy zapotily pořádně. Odcházela jsem mokřejší než po normálním tréninku, ale se super pocitem.

IMG_1045.JPG

Čtvrteční tréninková crew:)

Dnes už tedy jen rest, po obědě jen jóga a strečing, sbalím věci na zítra a večer vyrážím směr Brno, kde dnes přespím, abychom zítra brzy ráno mohli vyrazit do Neratovic, kde se koná další kolo Bestie Open (o mém prvním závodě Bestie si můžete přečíst ZDE). Vyrážím s kamarádkami, dalšími závodnicemi Kristy a Klér, jedeme to tam pořádně rozbít. Ukázat, že v Brně nejsou žádný slabý holky!:P Víc než na samotný závod se těším na celý den, na tu atmosféru, snad i na tu cestu, bude totiž srandy kopec. Prostě ty výlety za závody miluju.

Držte nám zítra pěsti, bude to třeba! (ať není veslo, ať není veslo, prosím)

Papa, L. 

IMG_0898

#nejlepšísparing

4 Replies to “THE CROSSFIT DIARY III.”

  1. Mě by dost zajímalo, co se v tom New Parku vlastně děje, nejsi totiž první, od koho slyším, že co si na něj „stěžuje“ nebo odtamtud utíká. Já se zrovna rozhoduju, kam na crossfit začít chodit, jestli Destiny nebo NP, a byla bych moc vděčná za radu 🙂

    To se mi líbí

    1. Já si nestěžuju, mě v NP nikdo nic neudělal, děcka tam jsou super, trenéři taky, jen je to tam prostě víc komerční. Mají lekce jako TRX, pevné bříško a zadeček atd., což jsou věci co jdou dost mimo crossfit. Je tam docela zima možná, ale zázemím je to tam skvělý:) V Destiny je to takové víc domácí a jelikož tam chodí méně lidí, tak je to tam víc rodinné, potkáváš stejné lidi a všichni se víc znají. V NP se denně protočí stovky lidí a je jasný, že už to pak tak rodinné nebude. V NP jsou zase lepší ceny, nikdy se nestane, že by jsi neměl místo si tam zacvičit, což v Destiny občas i hrozil. U mě převládá i dost osobních důvodů. Ale hlavně ten komunitní důvod:) Přece jen trávím v tělocvičně podstatnou část dne, kdybych si šla na hodinovou lekci a to mi stačilo, tak nemám asi důvod z NP odcházet:) Snad jsem ti to trochu a né moc komplikovaně přiblížila:D

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s